Chci pochopit svůj vztah k mužům – čtení z kroniky Akáša

Chci pochopit svůj vztah k mužům – čtení z kroniky Akáša

Kronika Akáša
logo-hlubinna-terapie

Skutečný příběh klientky, která si přála pochopit svůj vztah k mužům

Tento příběh, který zveřejňujeme se souhlasem klientky, začal mailem od klientky, která si přála porozumět svému problému prostřednictvím čtení z kroniky Akáša. Toto napsala Tamaře:

“Dobrý večer 🙂 Zajímá mě, proč mě muži vlastně “nechtějí”, nepřijímají, bojí se mě. Nevím… Nyní v 51 letech stojím o přátelství, s nikým se tělesně sbližovat nechci, abyste mi rozuměla. Jak jsem psala, běhám a ještě závodím, mám to moc ráda, běh považuji za tanec po přímce 🙂  za meditaci v pohybu a v přírodě, na vzduchu… jsem Váha, vzdušný element. Miluju vítr. Milá Tamaro, děkuji pěkně za Vaši práci, velice Vás zdravím.”

 

Co se ukázalo při čtení z Akáši

Toto je přesný zápis, který klientka dostala od Tamary:

Téma: Vztah s muži

Energie, které jsem z Vás vnímala před čtením v souvislosti s daným tématem: odpor, nepřijetí.

Událost, která se mi ukázala jako příčina: Vidím ženu (Vás), leží na posteli a rodí. Ta žena je mladá, světlovlasá, až na velké břicho je hubená. Leží na velké posteli, postel je bíle povlečená, v rozích má sloupky, na kterých je ve výšce rozprostřený baldachýn.

Kolem postele stojí několik mužů, jsou nehybní, dívají se na ženu, jak naříká a svíjí se v bolestech. Nevnímám z nich žádný soucit, pochopení, laskavost. Ženě nikdo nepomáhá, je na svůj porod sama. Vnímám z ženy velký odpor k tomu, co se jí děje, cítím její vztek na muže, nesnáší je za jejich nezúčastněnost, chlad a odtažitost. V duchu je proklíná a zatracuje, i v bolestech ví, že si musí dát pozor na to, co řekne, že je pro ty muže jen prostředkem k dítěti – k dědici.

Ti muži jsou její manžel, jeho dva mladší bratři a jejich otec se svým bratrem. Čekají, kdo se narodí, jestli chlapec nebo děvče. Necítím z ženy strach, jen velký hněv, je velmi hrdá a nepoddajná, vzala si svého muže ne z lásky, ale protože to byla její rodová povinnost, rodiče jich obou s jejich sňatkem počítali už od jejich dětství.

Je to někde na severu, možná Švédsko. Její rod a rod jejího muže patří k nejmocnějším v zemi. Dívka, kdyby jí to nekázala povinnost, tak se nikdy nevdá, miluje svobodu a nezávislost, vždycky měla ráda spíš „mužské“ zábavy a v mnohých opravdové muže předčila. Neměla v sobě žádnou poddajnost a poslušnost, jen pýchu a pocit nadřazenosti. Myslela si, že když se vdá, bude ji manžel brát jako rovnocenného partnera, a byla velmi rozhněvaná, rozčarovaná a roztrpčená, že manžel s ní jedná jako s někým, kdo je mu podřízen, kdo musí poslouchat a nemá právo na své vlastní názory. Velice ji to uráželo, ale netušila, jak by mohla tuto situaci změnit, měla pocit, že se ocitla ve vězení, v pasti.

Brzy po svatbě otěhotněla a byla přesvědčená, že dá svému muži dědice, věděla, že se jí nemůže narodit nikdo jiný než chlapec. Věřila, že pak se její postavení v manželství i v manželově rodině změní, že bude vážená a respektovaná. Manžel jí také dával najevo, že počítá pouze s chlapcem, potřebuje následníka, teď v tomto období, aby upevnil svou moc a sílu. Děvče nepřichází v úvahu.

Během těhotenství jí všichni mužští manželovi příbuzní zdůrazňují totéž – že musí porodit syna, to je její úkol a jestli jej nezvládne, její postavení nebude dobré…

Žena si nepřipouští obavy – ona nikdy nemůže být tou, která zklame, prohraje. To je pro ni naprosto nepředstavitelné. Plánuje si, že až porodí syna, bude pro sebe chtít více pravomocí, více rovnoprávnosti. Je stejně hrdá a ješitná jako její muž, ale všichni se teď obracejí jen na něj, jeho respektují a uznávají, ona je jen jeho žena.

Když se jí ozvaly porodní bolesti, nesměly u ní být žádné ženy, jen muži, oni měli být první, kdo uvidí příchod dědice. Žena má velké bolesti, má pocit, že ji dítě snad roztrhne, mezi zuby má dřevěný špalík, aby nekřičela. Nikdy neměla moc ráda ostatní ženy, připadaly jí slabé a hloupé, ale teď by nějakou chtěla mít u sebe, aby ji pomáhala, utěšovala ji, držela za ruce. Ta touha je tak silná až se jí sevře srdce a začne plakat.

Pak ucítí, že bolest povolila a uslyší dětský pláč – muži se k ní nakloní, hněvivě se nadechnou, odvrátí se od ní a bez jediného slova odejdou pryč. Žena se s námahou narovná a podívá se na dítě – je to holčička. Při pohledu na ni ji zaplaví obrovská vlna něhy a lásky, je to něco, co nikdy k nikomu necítila, nikdy nic takového nezažila. Je okouzlená, nevnímá nic než svou dceru. Potichu k ní vejde stará služebná a pomůže jí porod dokončit a postarat se o dítě.

Žena nemyslí na hněv a na zklamání mužů, je ponořena do nového citu – do lásky ke své holčičce. Ale sotva se trochu vzpamatuje, vejdou k ní stráže, že mají rozkaz pána ji i dítě odvézt. Žena najednou pocítí obrovský strach a úzkost, ne o sebe, ale o malou. Vidí, že nemá smysl se vyptávat a žadonit, nikdo by ji nevyslechl.

S pomocí staré služky se připraví a nechá se odvést. Je ještě celá bolavá, skoro nemůže chodit, ale to, co cítí je hlavně svíravý a obrovský strach. Nevidí svého muže ani jeho bratry, dovedou ji ven, naloží do povozu a odvážejí je pryč. Jen ji a dítě. Je už tma a ona neví, co se s ní bude dít, tiskne k sobě novorozeně a pláče vyčerpáním a úzkostí.

Jedou velmi dlouho, bez zastavení. Dojedou na místo, až se začne rozednívat, zataví u malé a ubohé chalupy, stojí na břehu, nad mořem. Kolem je pusto a prázdno. Než se žena naděje, vytáhnou ji z povozu a odjedou. Žena zůstane nevěřícně stát, nemůže si připustit, že se jí tohle opravdu stalo, znovu cítí obrovský hněv na muže, na jejich bezcitnost a sobectví.

Vejde do chalupy, je tam jen kamenná pec, stůl s jednou židlí a dřevěná pryčna. Není tam žádné jídlo, otop ani přikrývky. Ženu začne svírat hrůza a děs, bojí se, že tohle nezvládne, že se o ně dvě nedokáže postarat. Rozpláče se bezmocí a únavou. Neví, co má dělat, cítí se poražená.

Žena s dítětem v domě živoří jen několik dní, onemocní, dostane zánět, má vysoké horečky a velké bolesti. Holčička naříká hlady. Po několika dnech obě zemřou. Žena před smrtí proklíná muže a celé mužské pokolení za to, co jí a její dceři udělali, cítí k nim nesmiřitelnou nenávist a odpor. Už nikdy nechce být ženou, nechce jim být vydána napospas, být jejich loutkou, služkou, otrokyní.

Toto byl konec události.

 

Komentář ke čtení z Akáši

Myslím, že do současného života jste si přinesla z této události pocit odporu a nepřijetí vůči mužům. Pocit, že si od nich musíte držet odstup, „nepustit si je k tělu“, nedat jim příležitost, aby Vám ublížili. A asi i přesvědčení, že když se nebudete chovat jako žena, jste před nimi v bezpečí…

Záležitostí k pochopení bude v události jistě víc, nespěchejte, dejte si čas – nechteje čtení „působit“. Vnímejte pozorně své emoce, myšlenky, změny energií. Pokud budete cítit přival emocí (hněv, odpor, strach, smutek…), vnímejte je s tím, že z vás odcházejí, že je to něco, čeho se zbavujete.

Pijte hodně čisté vody, pomáhá také sprchování v chladné vodě.

Na závěr jsem ještě požádala o dočištění této události metodou SRT.

 

Přeji Vám vše dobré!

Tamara

 

Jak na čtení reagovala naše klientka

“Milá paní Tamaro, mnohokrát děkuji za přečtení z Akáši. Při čtení jsem plakala, cítím jen obrovský smutek a lítost.

I v tomto životě jsem cítila, že když neporodím syna, budu pro manžela méněcenná. I pro svého otce. Syna mám, je mu 28 let, je velmi milý, máme se moc rádi.

Nicméně, s manželem mám velmi špatný vztah, je o 7 let starší, nyní velmi nemocný, je protivný, ještě horší než jeho otec. Už 3 roky nemáme žádný sexuální kontakt.

Běhám a cvičím a v poslední době jsem měla nějaká zranění. Naposledy předevčírem mě při běhu píchlo v esíčku a dnes ráno jsem musela k fyzioterapeutovi. Když jsme ležela na tom masážním stole, najednou mi přišla myšlenka, že si ta zranění vlastně “sama vyrábím”, abych měla důvod k fyzioterapeutovi jít, aby na mě mohl nějaký muž sahat, abych cítila ty doteky… a protože jinak ty muže si k tělu nepřipustím, jen tak, léčebně, terapeuticky, jinak se bojím… tak se hodně vysvětlilo. Ono ještě něco přijde, já vím.

Milá paní Tamaro, děkuji pěkně za Vaši trpělivost při čtení, jste velice laskavá žena.

Moc Vás zdravím a ještě jednou děkuji a těším se, že teď snad bych mohla zranění vynechat, že to chápu. Srdečně, L. 🙂

 

Druhá zpráva od klientky po nějakém čase

“Milá paní Tamaro, celý víkend jsem přemýšlela nad přečteným z Akáši, a jak už jsem Vám psala, uvědomila jsem si, že muže si k tělu vůbec nepouštím, i když jeden se velmi snaží, ale marně. Dospěla jsme k poznání, že pro dotyky (placené) si chodím k fyzioterapeutovi a i sama pro sebe je vydávám za léčivé, že vlastně obelhávám sama sebe, že bych ráda, ale tyhle “dotyky” jsou bezpečné 🙂

Co se člověk o sobě nedozví!!! 🙂

Víte, ve středu, den před čtením, jsem běžela trénink a píchlo mě v zádech, od té doby mě tam bolí, u fyzioterapeuta jsem od té doby byla už 2x a pořád bolí. Je to asi na dráze močového měchýře (tedy emoce), ale nějak to nemůžu vyřešit. Totiž, necítím k té vzpomínce žádnou zášť, nenávist, odpor, vztek vůči mužům. Jen lítost. Snažím se to pochopit. Doby byly barbarské, i když teď možná jsou ještě barbarštější (potraty, antikoncepce, hypotéky, klamavá reklama…). Muže jsem v tomto životě považovala za “úžasné bytosti” a pořád je považuju, chci vynikat v mužských disciplínách (cvičím jogu a běhám). Moc se mi to líbí…a miluju vítr 🙂 a moře a Sever (Skandinávii) 🙂 to je trefné, to se tedy povedlo…a jsem hubená a světlovlasá. 🙂

A na ty muže tehdy se nezlobím, možná ne všichni mě nechali odvézt s lehkým srdcem, možná tu “tvrdost” taky mohli předstírat, viděno mým dnešním pohledem, ono to pro ně všechny asi taky nebylo úplně jednoduché… té vzpomínce jenom posílám lásku a pro sebe, v tomto životě, chci vytěžit z toho to nejlepší, vydestilovat pochopení a taky, milá paní Tamaro, pro mě je to hodně inspirativní a vysvětlující moje chování.

Takže Vám ještě jednou moc a moc děkuji za Vaši schopnost takto pomáhat. Kdybyste měla nějaký nápad, jak odstranit tu bolest od pravého SI kloubu do hýžďového svalu, byla bych vděčná. 🙂

Ještě jednou děkuji pěkně a zdravím srdečně, L.

 

To je tedy konec jednoho příběhu, Tamara jich má v zásobě spoustu, ale snad byl tento zajímavou ukázkou toho, jak pochopení souvislostí s minulým životem může člověku objasnit a ulehčit jeho život současný. Porozumění souvislostem vždy přináší úlevu a v řadě případů spouští i řetězovou reakci životních změn.

Jak s poznatky ze čtení dál klientka naloží, to už je zcela na ní, jedna malá kapitola života je snad o kousek víc vyřešena a pochopena. Máte-li zájem o pomoc od Tamary, stačí vyplnit jednoduchý formulář, Tamara se vám ráda ozve.

Photo credit: christian.grelard Old book corner via photopin (license)

Starší příspěvky:
léčivé video pro odstranění prokletí
Jste prokletí? Pusťte si další léčivé video s mým Vyšším Já!

Prokletí se týká s velkou pravděpodobností i vás. Léčivé video je věc, kterou jsem se naučil nedávno, a už vím,...

Zavřít