Strach z létání: Jsem úplně paralyzovaná strachem

Strach z létání: Jsem úplně paralyzovaná strachem

strach z létání
logo-hlubinna-terapie

Strach z létání: Jsem úplně paralyzovaná strachem

Tento příběh, ve kterém klientka řešila strach z létání, bude relativně dlouhý, i když začal jen krátkým mailem. Dozvíte se zde hodně i z toho, co mi klientka psala, jen jméno a pár osobních podrobností samozřejmě vynechám.

„Dobrý den. Můj manžel mi chtěl udělat radost a koupil zájezd na M. Příští neděli máme odlétat. Trpím obrovskou fobií z létání. Čeká mě celkem šest letů. Už teď jsem úplně paralyzovaná strachem… Prosím pomoooc ;(“

 

Pokud máte také strach z létání a chcete vědět, jak jsem jej řešil s dalším klientem, najdete na mých stránkách ještě jeden článek: Strach z létání – zápis z reálné hlubinné terapie. A nyní zpět k příběhu mé klientky…

 

Mailová komunikace s klientkou a vývoj příběhu

Abyste získali naprosto přesnou představu o tom, jak tento příběh postupoval, uvedu zde s dovolením klientky i naši mailovou komunikaci. Ne vše se totiž odvíjelo tak, jak bych čekal: Strach – hlubinná terapie – konec a vyřešeno.

Klientka v sobě totiž objevila ještě něco, o čem jsme při terapii nehovořili. Ani ona zřejmě netušila, že to tam uvnitř dřímá. Už první mail po terapii mě překvapil:

Klientka: „Včera, když jsme jeli od Vás, tak jsem usnula, potom jsem měla opravdu strašný strach a řekla manželovi, že nikam nejedu. Hodinu na to ze mě vše spadlo. Je mi daleko lip. Vím, kde je příčina. Roky jsem v sobě potlačovala ty problémy s mámou, a jak jste to otevřel, vše mi došlo. Někdy zase ráda přijedu, pokud budete mít čas :). Mockrát Vám děkuji a mějte se krásně.“

Moje odpověď: „Ten průběh po terapii u Vás není úplně typický, únava ano, ale ne ten chvilkový strach, to je zvláštní. Nicméně sláva za to, že to z Vás spadlo :-). Byl jsem s prací s Vámi spokojen, bylo to opět naplňující a uspokojující. To mě vždy těší. Tak Vám přeju krásnou dovolenou a šťastnou cestu tam i zpět.“

A nedalo mi to a ještě jsem přemýšlel, co se to děje. Moje další reakce: „…budu moc rád, když napíšete, jak vše proběhlo. Stále mi vrtá hlavou ta Vaše reakce a krátké období strachu po terapii, ještě jsem nepřišel na mechanismus, jak by k tomu mohlo dojít.

Je samozřejmě možné, že ještě něco číhá, na co jsme se nedostali, přestože jsme zpracovali více událostí, než je typické. Tak to „v hlavě“ prostě máme, je to moc složité na to, aby po jediném sezení bylo vše už jen růžové.

Testuji si nyní Vaši negativní reaktivní energii na létání a je tam 0 %. Myslím tedy, že můžete v klidu balit kufry.“

Klientka: Dobrý den. Vůbec nevím, čím to je. Každopádně teď strach z létání nemám a vůbec na to nemyslím. Určité je toho ve mně víc a za jedno sezení to nejde odblokovat vše. Ale hlavní je, že teď jsem daleko klidnější, co se toho letu týče :). Dekuji a ozvu se. Krásný den.“

Po cestě na dovolenou mi přišel mail, kde klientka napsala, že její strach z létání ji neopustil. Nemohl jsem to pochopit, tak to prostě není běžné. A tak jsem požádal o bližší popis toho, jak let letadlem (ve skutečnosti tři různé lety) proběhl.  Skoro to vypadalo, že terapie nezměnila vůbec nic. To mi nedávalo smysl a chtěl jsem tomu rozumět víc.

Klientka: „Dobrý den. Vše bylo úplně nezvykle v klidu. Na letišti jsem byla poprvé úplně klidná. Dokonce jsme dostali zdarma business třídu :)). Tam vše bylo v pořádku. Šest hodin letu do Dubaje jsem si užila! Ale pak, jak jsme měli letět ve tmě nad mořem, to na mě padlo. Let byl šílený, turbulence, málo místa… No opravdu jsem počítala každou minutu. Vlastně i noc před odletem byla hrozná 🙁 když se udělá tma, je večer, je to ono. Ten strach a úzkost. Nechápu to. Jakoby se to ve mně pralo půl na půl. Ale určitě tam velký pokrok díky Vám vidím! Nikdy se nestalo, že bych zvládla šest hodin letu v úplném klidu. Dokonce jsem poprvé v letadle jedla :)).

Na to jsem s úlevou odpověděl: „Dobrý den, tak teď se mi docela ulevilo, protože o tomto jsme vlastně ani nemluvili, ani nás to při terapii nenapadlo – totiž řešit tmu a let ve tmě.

Opravdu jsem rád, že jste vlastně zaznamenala výraznou změnu, původně jsem to z mailu pochopil tak, že se nezměnilo vůbec nic, to by mi opravdu nedávalo smysl. Ale už tomu rozumím a jdu to teď hned prozkoumat a vyčistit, co se dá. Zaměřím se na to, že budu hledat bloky na tmu a další souvislosti s tmou. Ukazuje se mi, že NRE na strach z létání tam opravdu nemáte, což je fajn. NRE na tmu je něco přes 80 %. Tak toto budu čistit. Hezký den a užívejte si!“

No a po dovolené jsem dostal poslední mail: Dobrý den pane Kaiser. Jsem živá a doma 🙂. Chtěla jsem Vám ještě jednou poděkovat za čištění. Přes den se opravdu lítat nebojím. V tom vidím obrovsky úspěch! V letadle jsem schopna se najíst a to je pokrok s velkým P :)). Problém je ta tma. Zpátky jsme jednou letěli přes den, to jsem jenom spala. Úplně bez problému. Pak ale druhý let ve tmě. Celý let pilot zvažoval nouzové přistání. Rozbila se klapka na křídle. Letušky brečely za závěsem. Opravdu nepříjemný zážitek. Myslím, že před další dovolenou bych Vás ještě ráda navštívila, ať se zbavím i té tmy. Mějte se krásně a přeji spoustu pracovních úspěchů.“

Jak vidíte, klientka dostala od všech leteckých společností bezpočet příležitostí svůj strach z létání důkladně otestovat. Zajímavé je, že v tomto posledním mailu už není nic moc o strachu, i když v takovéto situaci by jistě byl úplně na místě…

Jak probíhala hlubinná terapie a kde měl strach z létání příčiny

Takže teď už víte, jak to dopadlo, ale nevíte, co jsme při hlubinné terapii dělali. Takže se vrátíme na začátek. Zde se dozvíte alespoň stručně, co jsme při hlubinné terapii objevili a co si klientka uvědomila. Uvědomění je totiž hlavní „zbraní“ hlubinné terapie – pochopení příčin problému způsobí, že problém zcela vymizí. A můj úkol je pomoct klientce, aby se k tomuto pochopení dopracovala – vedu ji k tomu různými instrukcemi a otázkami.

 

Jak hovořila klientka před hlubinnou terapií

Na začátku klientka přiznala: „Musím se vždy před letem opít, jinak bych to nevydržela.“ Dále projevila strach o děti – její strach z létání prudce zesílil, když se stala matkou a začala se cítit odpovědná za své děti.

 

Toto je výběr z postulátů, které jsem u klientky našel:

„Trpím obrovskou fobií z létání.“

„Jsem úplně paralyzovaná strachem.“

„V letadle je stísněný prostor.“

„Jsou tam malá okna a hodně lidí.“

„Není možnost odtamtud uniknout.“

„Ten čas se mi tam šíleně vleče.“

Je to nesnesitelný a je to čím dál horší.“

„Před letem studuji statistiky (leteckých nehod) a deptám se tím. Deptám tím i manžela.“

„Nejhorší je ten uzavřený prostor a nemožnost do toho zasáhnout.“

„Mám strach z uzavřených prostor, z toho, že není úniku. Bojím se kruté smrti.“

 

Klientka měla při těchto slovech velké množství nepříjemných tělesných pocitů – somatik: bolest v srdci, bolest hlavy, stažené hrdlo, těžké nohy, bolest zad, úzkost…

 

Co si vybavila klientka v hlubinné terapii

Cílem hlubinné terapie je vyhledat události, které mají s problémem něco společného. Na nich pak klientka pochopí souvislosti, a to ji postupně problému zbaví. Jednoduše se to řekne, v tomto případě to byla práce na trochu více než tři hodiny.

Tato terapie nebyla úplně typická počtem událostí, které jsme museli zpracovat. Častější je, že jich je méně. Ale to vůbec nevadí, důležité je respektovat potřeby klientky a nechat ji hovořit o událostech, které se jí vybaví. Nejde přeci o dodržení učebnicových pouček, ale chceme zlikvidovat strach z létání.

 

V průběhu terapie si klientka vybavila následující události.

První událost – hospitalizace na infekčním oddělení. Zde klientka musela být zcela izolovaná, sama. Jednou denně ji navštívila zdravotní sestra. Nikdo jí neřekl, jak dlouho zde bude. Neměla ani možnost poslouchat televizi nebo rádio. Byla tu jako ve vězení.

Uvědomění, které zde klientka získala: Zde jsem měla pocity beznaděje, nemohla jsem to ovlivnit, nemohla jsem odejít. Prožívala jsem tam pocity úzkosti, vzteku. Byla jsem v moci někoho jiného, nemohla jsem to řídit. Nevěděla jsem v té situaci, co se děje, proč se to děje a jak to dopadne.

 

Druhá událost – operace srdce v dětství. Zde klientka prošla asi šest hodin dlouhou operací. Po celou dobu operace byla v tunelu, v němž viděla Světlo (prožila tedy zážitek blízký smrti). Operace proběhla v pořádku, takže tam problém nebyl. Pouze na jednotce intenzivní péče, když plakala, že chce maminku, jí sestra vrazila facku, „aby tam neřvala“. V nemocnici s ní byla další dívka, která operaci nepřežila. Klientka viděla žal jejích rodičů, kteří se o smrti dcery bavili s jejími rodiči.

Uvědomění: Zde jsem si vytvořila strach o rodiče, nechtěla jsem, aby o mě měli také takový strach jako rodiče té zemřelé dívky.

 

Třetí událost – prožitek vlastního porodu. Klientka se dlouho rodila, vybavila si, že se jí nechtělo na svět. Porod byl velmi traumatický, klientka se nemohla hýbat, nemohla dýchat, bála se života. „Nevím, co mě tam čeká“ byl jeden z jejích postulátů.

Uvědomění: Odtud mám strach ze stísněných prostor, z toho, že neuniknu, že nemohu věci ovlivnit. Také odtud mám strach z neznáma, strach, že opustím něco, na co jsem byla zvyklá, bráním se tomu. Nechtěla jsem se narodit. Proto se mi také v těch situacích (v letadle) špatně dýchá. Navíc jsem si při porodu uvědomila strach své matky. Ona na mě přenesla ten svůj strach a bolest. Byl to JEJÍ STRACH. Dále tam byl strach z toho, že to nedokážu zastavit.

 

Čtvrtá událost – před narozením klientky, nedlouho po početí. Matka prožívá strach, je ve stresu, nevěří si, bojí se, že to nezvládne. Matka nechce dítě.

Uvědomění: Máma měla úzkosti, byla nervózní, bála se, celé těhotenství byla nervózní. Máma měla strach, nejistotu. Přenesla to na mě. Svým způsobem mě odmítala, nebyla šťastná. Ale má mě ráda.

 

Pátá událost – minulý život, zážitek z vězení. Jakási žena (matka v tomto životě) ji nespravedlivě obvinila z krádeže. Byla tedy uvězněna, ale za několik týdnů ji propustili.

Uvědomění: Byla jsem vězněná, ale nic mi nehrozilo. Neměla jsem strach, věděla jsem, že jsem nevinná. Byla tam malá okna. Byla tam tma. Věděla jsem, že mě nakonec pustí.

 

Na konci terapie, když jsme dělali celkovou kontrolu, klientka řekla: „Jsem sama za sebe a miluju svůj život. Nenesu si žádné strachy. Nic mi nehrozí.

 

Pointa celého příběhu… Nečekaně se objevuje přivtělená duše

Na úplném konci terapie jsem najednou pocítil, že něco ještě musím udělat. Zjistil jsem, že klientka u sebe měla přivtělenou duši dívky, která zemřela v nemocnici na operaci srdce. Tuto duši jsem tedy nechal odvést do Světla, a tak našla klid, na který čekala mnoho let.

 

A to bylo po pár hodinách práce vše. Na tomto příběhu jsem chtěl ukázat, jak může v podvědomí člověka vzniknout strach z létání. Byla to vlastně hromádka strachů a bloků, které si klientka vytvořila v minulosti (v tomto i v minulém životě). Některé strachy převzala také od své matky. Výsledkem byly všechny její pocity i somatika.

Doufám, že tento případ krásně ilustruje užitečnost a účinnost hlubinné terapie.

 

Máte také strach z létání? Nejvyšší čas se objednat na hlubinnou terapii!
photo credit: A6-EOP via photopin (license)

Starší příspěvky:
nezasloužím si žít
Nezasloužím si žít

Nezasloužím si žít aneb chtěla bych najít vnitřní klid "Nezasloužím si žít" byl jeden z mnoha negativních programů klientky, mladé slečny,...

Zavřít